Proč Archyno

Archyno je nástroj na modelování, který běží v prohlížeči. Kreslí UML 2.5.1 a ArchiMate 4, k tomu ER modely a BPMN, a exportuje do formátů, které architektonický tým opravdu bývá požádán odevzdat.

Od kreslicího nástroje ho odlišuje jedno návrhové rozhodnutí: existuje metamodel a všechno z něj čte. Paleta je z něj vygenerovaná, pravidla spojování se proti němu ověřují, tvar, který daný prvek dostane, se v něm vyhledá, a AI je jím omezená. Kreslicí nástroj se šablonou UML vám ochotně dovolí nakreslit kompozici od aktéra k případu užití. Archyno to odmítne, protože metamodel říká, že takový vztah neexistuje.

Diagram v Archynu je pohled na model, ne obrázek. Tentýž prvek se může objevit na čtyřech diagramech a ve všech čtyřech je to jeden prvek - přejmenujte ho jednou a je přejmenovaný všude, kde se objevuje, protože vždycky existoval jen jeden.

Na to je nástroj na modelování, a je to právě ta věc, o které lidé zjistí, že ji potřebovali, asi po půl roce udržování složky nesouvisejících PNG. Změna názvu komponenty je v kreslicím nástroji změnou v tolika souborech, kolik ji shodou okolností zobrazuje, nalezených po paměti.

Strom projektu drží model; diagramy na něm visí. Všechno v projektu sdílí jednu zásobu prvků, takže vrstvený pohled, sekvenční diagram a diagram nasazení jsou tři okna do téhož systému, a ne tři kresby, které se shodují náhodou.

Většina nástrojů exportuje obrázek. Otázka, která rozhoduje o tom, jestli nástroj přežije střet s velkou firmou, zní, jestli dokáže odevzdat model tomu, na čem běží zbytek byznysu - a v evropské podnikové architektuře to je velmi často Sparx Enterprise Architect.

Export .qea je ten, který se vyplatí pochopit, protože je to ten těžký. .qea je databáze SQLite nesoucí vlastní repozitářní schéma Enterprise Architect - desítky tabulek s interními identifikátory a konvencemi EA. Archyno ji vyrobí tak, že zkopíruje prázdný repozitář, který vytvořil sám EA, a zapíše do něj model - a právě proto se výsledek otevře jako repozitář, a ne jako něco, co je třeba importovat.

Požádejte většinu AI funkcí na diagramy o diagram tříd a dostanete něco, co má tvar diagramu: rámečky s věrohodnými názvy, pospojované tou čarou, na kterou měl model náladu. Vypadá to správně, dokud si to nepřečte architekt.

Generování v Archynu je ohraničené týmž metamodelem jako paleta. Model navrhne prvky a vztahy; cokoli, co notace zakazuje, je odmítnuto dřív, než se to dostane na plátno. Dostanete diagram, který je platné UML, což je mnohem menší tvrzení než „správný diagram“ a mnohem užitečnější - znamená to, že výstup je výchozí bod, který upravujete, a ne takový, který kontrolujete řádek po řádku.

Popište systém v odstavci a prvky se kreslí jeden po druhém, zatímco se díváte. Bezplatná úroveň zahrnuje 150 kreditů měsíčně, což stačí na to, abyste zjistili, jestli je to pro vás užitečné, dřív než se pro cokoli rozhodnete.

Otevřete diagram, který má otevřený někdo jiný, a uvidíte ho: jeho kurzor, jak se živě pohybuje, a značku na prvku, který upravuje. Kurzory jdou realtime kanálem a databáze se vůbec nedotknou, takže nic nestojí a zůstávají plynulé.

Prvek, který někdo upravuje, nese měkký zámek. Měkký je záměrně - udrží dva lidi mimo tentýž panel vlastností, aniž by se z diagramu stala fronta.

Přístup je na úrovni projektu. Projekt lze sdílet s jmenovanými lidmi a každé čtení i zápis se ověřuje přímo v databázi, ne v aplikaci - takže odkaz na diagram, který vám nikdy nedali, je 404, a ne stránka, která se načte a doufá, že klient skryje ta správná tlačítka.

Tlačítko Uložit neexistuje. Geometrie se odešle po 400 ms bez pohybu, text po 600 ms bez psaní, a stavový řádek vám řekne, v jakém stavu jste.

To, co se vyplatí říct přímo, je případ selhání, protože právě tam vám automatické ukládání obvykle lže. Když uložení selže - vypadlo připojení, nasazení přesunulo koncový bod - změna není zahozena a editor netvrdí, že je uloženo. Upravené prvky zůstanou označené jako neuložené, stavový řádek nabídne Zkusit znovu a nejbližší úspěšné odeslání je přenese. Co nedokážete, je produktivně pracovat úplně bez připojení: model žije v databázi, takže delší výpadek znamená delší zkoušení znovu, ne práci offline.

Historie kroků zpět je hluboká 100 kroků na každé úrovni včetně bezplatné.

Důvody pro jednoho člověka jsou většinou o tření. Konzultant nebo inženýr, který potřebuje diagram dnes odpoledne, vybírá mezi kreslicím nástrojem, který mu dovolí nakreslit něco špatně, a desktopovým modelovacím balíkem, který potřebuje licenci, instalaci a vlastní odpoledne dřív, než cokoli nakreslí.

• Nic k instalování, nic k placení. Bezplatná úroveň je jeden projekt, neomezený počet diagramů, 300 prvků a kompletní notace, bez karty. Zjistíte, jestli vám nástroj vyhovuje, dřív než cokoli stojí.
• Notace se kontroluje sama. Práci samostatného modeláře nikdo nereviduje, dokud ji neuvidí klient, takže to, že nástroj nedokáže nakreslit neplatný vztah, dělá práci, kterou by jinak dělal recenzent.
• Exporty, které ukončí hádku. Klient na Sparxu dostane .qea, vývojář dostane Mermaid v repozitáři, slide dostane PNG bez vodoznaku na kterékoli úrovni. Jeden model, v té podobě, kterou ten, kdo se ptá, zrovna potřebuje.
• AI na prázdnou stránku. 150 kreditů měsíčně, a zpátky přijde platné UML, které upravujete, a ne obrázek, který kontrolujete.

Placená úroveň pro jednotlivce přidává projekty, neomezený počet prvků, formáty pro výměnu a generování kódu. Zatím není otevřená - podívejte se na poznámku na konci.

Pro tým je výpočet jiný, protože drahým problémem není nakreslit diagram. Je jím to, že šest lidí nakreslilo šest diagramů téhož systému ve čtyřech nástrojích a nikdo neumí říct, který je aktuální.

• Jeden model, ne jeden soubor na hlavu. Projekt drží prvky a diagramy jsou pohledy na ně. Když se komponenta přejmenuje, přejmenuje se v každém diagramu v projektu - a to je rozdíl mezi modelem, který tým udržuje, a složkou, které tým přestane věřit.
• Přístup ověřený v databázi. Projekt se sdílí s jmenovanými lidmi a každé čtení i zápis autorizuje zabezpečení na úrovni řádků, ne aplikace. Odkaz na diagram, který někomu nikdy nedali, je 404, a ne stránka, která se načte a doufá, že rozhraní skryje ta správná tlačítka.
• Lidé se vidí pracovat. Živé kurzory a měkký zámek na upravovaném prvku, takže dva architekti v témž pohledu se koordinují, místo aby se přepisovali - v mezích uvedených výše.
• Předání do Sparxu projde revizí. Pokud architektonická komise běží na Enterprise Architect, model k ní putuje jako repozitář, který nativně otevře, a to bývá omezení, které rozhoduje o tom, jestli je nástroj v prohlížeči vůbec povolený.
• Kde data sedí, je napsáno. Hosting i databáze jsou v EU, každý zpracovatel je jmenovaný na stránce o soukromí a stránka o bezpečnosti uvádí, co tvrdíme a co ne - včetně certifikací, které nemáme.

Každý nástroj má hranici a ty, které neřeknou, kde je, vám promrhají týden hodnocení. Ta naše, k dnešnímu dni:

Placené úrovně zatím nejsou otevřené, takže dnes je k posouzení bezplatná úroveň: jeden projekt, neomezený počet diagramů, 300 prvků, kompletní notace, PNG a SVG bez vodoznaku a 150 AI kreditů měsíčně. Bez karty.